Pro samotný léčebný a harmonizující efekt spagyrických esencí není samozřejmě důležité znát ani postup výroby, ani alchymistické principy, o které se příprava esencí opírá a ze kterých vychází. Je to jako s automobily či jinými technickými vymoženostmi naší doby: Když sedáte za volant vozu, opravdu nemusíte umět nakreslit adiabatu, křivku znázorňující vztah mezi tlakem a objemem plynu, který vzniká při spalování benzínu či nafty v motoru. A stoupenci elektromobility nepotřebují vědět, co je stator, rotor, a co komutátor, ani jakou rychlostí se ve vodičích pohybují elektrony. Stačí umět auto ovládat a řídit.

Se spagyrickými esencemi se to má naprosto stejně. Jsou zde pro nás, připraveny podle přesně stanovených postupů lidmi, kteří se v tom vyznají.

Co je spagyrie?

Kořeny spagyrie, metody unikátního zpracování rostlin a dalších přírodnin, sahají do alchymistických nauk starověkého Egypta, odkud se spagyrie rozšířila a postupně rozvíjela v období antiky až do středověku. Vrcholného rozkvětu dosáhla dosáhla v díle a léčebné praxi Paracelsa, který její principy systematizoval a uvedl do podoby používané dodnes.

Paracelsus (1493–1541), vlastním jménem Theophrastus Bombastus von Hohenheim, byl renesančním lékařem, alchymistou, filozofem a průkopníkem přírodní medicíny, který zásadně ovlivnil nazírání na otázky zdraví a nemoci, především ale na způsob, jakým se v Evropě léčilo. Odmítal škodlivá dogmata, trval na pozorování přírody a chápání takzvaných božích signatur¹ rostlin. Prosazoval též individuální přístup k pacientovi. Při léčbě nemocí považoval za základ vlastní schopnost organismu uzdravit se, kterou nazýval „vnitřním lékařem“. Podle jeho názoru by měl „vnější lékař“ především povzbuzovat a aktivovat „vnitřního lékaře“.

Paracelsus jako první popsal principy, které dnes představují základ spagyrie. Podle něj je každá rostlina tvořena třemi principy:

• tělem – fyzickou, minerální podstatou
• duší – charakterem, aromatem a specifickou kvalitou rostliny
• duchem – jemnou, těkavou, energetickou složkou

Aby rostlina plně uvolnila svůj léčebný potenciál, je nutné tyto tři principy oddělit, pročistit a znovu sjednotit. Tento proces dal vzniknout názvu spagyrie, jejímiž produkty jsou spagyrika. Etymologicky vychází slovo spagyrie ze starořeckého slova σπάω (transliterováno jako spao) ve smyslu „roztrhat na kusy“ a slovesa ἀγείρω (ageírō), které znamená shromažďovat, sbírat nebo svolávat.

Paracelsovo učení nezůstalo jen teorií. Principy spagyrického zpracování rostlin se používají více než 500 let a dodnes tvoří základ moderních spagyrických esencí, používaných v komplementární medicíně po celém světě.

Díky Paracelsovi se spagyrie stala uceleným terapeutickým systémem a mostem mezi alchymií, fytoterapií (používáním léčivých rostlin), homeopatií, Bachovými esencemi a biochemií Schüsslerových solí.

Krátce shrnuto, spagyrie je unikátní metoda, která dokáže z rostlin uvolnit jejich nejčistší, nejjemnější a ve smyslu léčení tu nejúčinnější podstatu.

¹ Příkladem „boží signatury“ může být žlutá šťáva připomínající žluč, kterou po odlomení listu roní vlaštovičník lékařský, rostlina, která se používá k léčbě jater a problémů se žlučníkem.

Od rostliny ke spagyrické esenci

Prvním krokem přípravy spagyrické esence je fermentace. Čerstvý rostlinný materiál se rozmělní a následně smíchá s přesně stanoveným množstvím vody, sacharózy a kvasinek. Takto připravená směs se nechá kvasit za přísně dodržované okolní teploty. Doba kvašení se liší podle druhu rostliny a může trvat až několik týdnů. V průběhu kvašení dochází k enzymatickému rozkladu buněčných struktur a tvorbě etanolu, který esenci chrání a konzervuje. Z toho důvodu není nutné do takto vzniklé esence přidávat další alkohol.

To, co se během kvašení odehrává, je ovlivněno kvalitou elementu voda. Tento prvek² charakterizuje počáteční fázi procesu, během níž dochází k rozpouštění a změně struktur.

Po ukončení procesu fermentace následuje destilace, proces, při kterém se rostlinná směs zahřeje a je proplachována horkou vodní párou. Pára se následně zachytí a ochladí, čímž se získá čistý destilát – tekutina bohatá na jemné a vonné látky, které byly obsaženy v použité rostlině. Tento postup si lze představit podobně, jako když se na vnitřní straně pokličky hrnce, ve kterém se připravuje bylinný nálev, srážejí při vaření kapky, avšak ve spagyrice jde o mnohem přesnější a kontrolovaný proces. V této fázi se získává nejjemnější část rostliny – její „duch“, tedy lehké, prchavé a vysoce účinné složky. Destilace využívá těkavé podstaty elementu vzduchu (slovo „element“ opět odkazuje na alchymistickou terminologii), představuje druhý krok na spagyrické cestě přípravy léku.

Po destilaci nastupuje kalcinace, kdy se po destilaci zbylý rostlinný materiál nejprve důkladně vysuší. Poté se zahřívá přibližně na 400 °C, čímž dochází ke kalcinaci – tedy k uvolnění a vyčištění minerální složky rostliny, dokud nezůstane jen jemný šedobílý popel, který je tvořen čistými minerály. (V některých případech je nezbytné proces opakovat, aby se odstranily i poslední organické zbytky.) Kalcinace ovládaná elementem ohně je ústředním krokem ve spagyrickém procesu, který umožňuje, aby výsledná esence obsahovala kompletní léčivé spektrum – látky fyzické i energeticko-informační.

Konjunkce (sjednocení) je závěrečná a nejdůležitější fáze spagyrického procesu. V tomto kroku se všechny tři očištěné a samostatně připravené části rostliny – tělo (minerální soli), duch (destilát) a duše (charakteristická aromatická složka) – znovu spojují do jednoho celku. V praxi to probíhá tak, že se jemný popel z rostliny za stálého míchání postupně přidává do destilátu. Rozpustné minerální látky se ve směsi rozpustí, nerozpustné klesnou ke dnu. Následně se tekutina uzavře a nechá několik dní v klidu harmonizovat a ustálit. Konjunkce, kterou symbolicky ovlivňuje element země, vytváří nové struktury a podoby – mezi ně patří i samotná spagyrická esence jako nově vzniklá forma. V této fázi se všechny principy rostliny znovu spojují do jednoty, kvalitativně nového harmonického celku.

Spagyrický proces je často popisován jako cesta čtyřmi živly, na jejímž konci vzniká „fénix“ – esence, která povstává z popela. Nejde však o návrat ke staré podobě rostliny. Naopak, rostlina, podobně jako bájný pták Fénix, povstává z vlastního popela, proměněná do dokonalejší, očištěné a silnější formy. Celý proces přípravy spagyrické esence zachycuje následující schéma.

Zdroj: WERNER & WERNER: Entdecke die Welt der Spagyrik mit „The Alchemist´s Way”, Dewepharma KG, Salzburg 2024

Proměna rostliny ve spagyrickou esenci neodráží pouze její vlastní transformaci, nýbrž zároveň symbolizuje i cestu člověka k uzdravení. Spagyrický proces, kterým rostlina prochází, je chápán jako paralela k tomu, co prožívá člověk v období nemoci či životní krize: projde fází očištění, nakonec se ale uzdraví a je silnější než byl, tělesně i duchovně obnovený, jako Ježíš, který „sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa…“ ³

Spagyrická esence v sobě nese „obraz zdraví“, který slouží jako jemné vodítko pro „vnitřního lékaře“ v člověku. Terapeutický účinek vzniká prostřednictvím rezonance, kdy se vnitřní léčivý princip člověka dostane do vztahu s informací, kterou nese esence. Vnitřní lékař v esenci rozpozná obraz nové harmonie a zdraví a spustí odpovídající regulační a léčebné procesy, které člověka postupně vedou k uzdravení.

² Voda je zde chápána jako element ve smyslu alchymistickém, nikoli chemickém, ne tedy jako sloučenina atomu kyslíku a dvou atomů vodíku. V alchymistickém smyslu existují dva hlavní systémy elementů: čtyři klasické elementy (oheň, voda, vzduch, země) a tři alchymistické principy (síra, rtuť, sůl), známé jako tria prima. Tyto elementy a principy nebyly dávnými učenci chápány pouze jako fyzické látky, nýbrž pro ně měly hluboký symbolický a duchovní význam.

³ Zdroj: Apoštolské vyznání víry.

Systém The Alchemist’s Way

Výběr rostlin a bylin pro spagyrické esence je zaměřen na posílení duševního a fyzického zdraví a podporu emocionální rovnováhy. Při tvorbě receptur byly zahrnuty i rostliny, které jsou v této oblasti často přehlíženy nebo nejsou příliš známé, přesto však mají důležitou roli ve fytoterapii, aromaterapii či homeopatii.

Přípravky The Alchemist’s Way jsou tvořeny směsí spagyrických esencí vybraných rostlin, které jsou ve výsledné směsi zastoupeny ve stejném poměru. Rovnoměrný podíl jednotlivých esencí umožňuje, aby se jejich účinky vzájemně doplňovaly a posilovaly. Díky tomu vzniká synergický efekt, který zvyšuje celkový účinek esence.

Působení spagyrických esencí se neprojevuje pouze na mentální úrovni. Esence mají vliv také na fyzickou pohodu a podporují tak celkové harmonické fungování organismu na všech úrovních. Zvláště výrazné jsou jejich přínosy v oblastech jako jsou úzkost, napětí, trauma, nedostatek motivace, hněv, emoční blokády či sexualita.

Zde je přehled všech dvanácti produktů systému The Alchemist’s Way. Názvy produktů vycházejí ze starobylého angličtiny a označují tradiční lidské a duchovní hodnoty.

Elnian – důvěra
Elen – vnitřní síla
Wacan – emocionální síla
Arisan – mentální síla
On-ginan – živost
Geniwian – vize
Nopian – důvěra
Fean – radost ze života
Macian – aktivita
Stilnes – nadhled
Idnes – lehkost
Amor & Psyche – smyslnost

Jak užívat spagyrické esence

Vnitřní užívání spagyrických rostlinných esencí je nejdůležitější formou jejich aplikace. Při akutní potřebě užívejte 10 kapek každou půlhodinu až hodinu.
Pro dlouhodobé nebo preventivní užívání je vhodné užívat třikrát denně 10 kapek, nejlépe hned po probuzení, večer před ulehnutím, a pak ještě jednou v průběhu dne. Minimálně však užívejte vybranou spagyrickou esenci alespoň jednou za den.

Další možností je naředit esenci do vody. Nakapejte 10 kapek do přibližně 400 ml vody nebo čaje (čaj ale nesmí být příliš horký, aby se esence neodpařila!), důkladně zamíchejte (používáte-li PET lahev nebo termosku, tak její obsah protřepejte) a v průběhu dne tuto vodu nebo čaj průběžně popíjejte.

Esenci lze také nakapat do mixovací lahvičky na Bachovy esence o obsahu 30 ml. Nakapejte 10 kapek do lahvičky, doplňte kvalitním alkoholem, například vodkou. Naplňte lahvičku jen ze dvou třetin jejího objemu a obsah protřepejte. Z této lahvičky užívejte cca 10 kapek několikrát během dne. Pokud místo alkoholu použijete čistou vodu, tak obsah takto připravené lahvičky spotřebujte do dvou týdnů. Poté lahvičku vypláchněte horkou vodou a pak si do ní můžete připravit čerstvý roztok stejné nebo další esence. Do mixovací lahvičky, stejně jako do PET lahve nebo termosky s vodou nebo čajem, si můžete připravit též individuální směs spagyrických esencí. V tom případě použijte 10 kapek od každé esence. Nedoporučujeme míchat více než dva spagyrické přípravky, neboť tyto jsou již směsmi tří až čtyř rostlinných esencí.

Pokud budete spagyrické esence užívat současně s Bachovými esencemi, tak užívejte jen jeden spagyrický produkt a k němu maximálně tři Bachovy esence současně. Pokud pro přípravu individuální směsi použijete mixovací lahvičku, pak by počet kapek spagyrické esence a jednotlivých Bachovek  měl být přibližně stejný.

Ať už zvolíte jakoukoli metodu užívání, důležité je, esenci před polknutím několik okamžiků podržet v ústech, aby se účinné látky mohly vstřebat již přes ústní sliznici.
U dětí do 12 let je vhodné snížit počet kapek na polovinu, u dětí do tří let stačí 2-3 kapky esence rozmíchané v trošce vody.

Společné užívání spagyrických přípravků s homeopatiky a Schüsslerovými solemi je v zásadě možné, nicméně pokud Vám to denní program dovolí, pak může být lepší dodržet mezi užitím spagyrické esence a dalších přípravků časový odstup 10 až 15 minut, aby "vnitřní lékař" nebyl zbytečně zahlcován informacemi, které mohou, je-li současně užíváno mnoho přípravků, působit i protichůdně.

Pokud Vás trápí více problémů, pak se vždy soustřeďte nejprve na potíže, které jsou akutní a které Vás nejvíce zatěžují. Teprve až po jejich vyřešení přesuňte pozornost a užívání léků na potíže chronické, respektive takové, které vnímáte jako méně intenzivní. Opačný postup nefunguje, neboť chronické onemocnění není v akutních situacích pro "vnitřního lékaře" prioritou a proto nezle očekávat vyřešení příčiny chronické nemoci v období akutní krize. Paradoxně sice symptomy chronických onemocnění v období akutní krize vymizí, ale to je jen důsledek toho, že se "vnitřní lékař" chronickým onemocněním nezabývá. Jakmile krize pomine, navrátí se i symptomy chronického onemocnění.